Život na dědině byl mnohem skromnější než dnes.
Vařívalo se to, co se na polích i v sadech vypěstovalo; kupovalo se jen málo. Ve všední dny se jedlo skromně. Jen o svátcích, svatbách a křtinách bývalo jídla hojnost.
Na Hané byla vždy nejoblíbenější jídla moučná. Základem jídelníčku byl žitný chléb, který nechyběl na stole u žádného jídla. Kromě chleba se z mouky připravovali na slano i na sladko různé placky, kaše, nákypy, buchty, omáčky a polévky. Polévka se jedla nejen k obědu a k večeři, ale často i ke snídani. Dodnes se říká, že „polévka je grunt“.
Protože se v každém hospodářství a každé chalupě chovali krávy a kozy, bylo mléko a výrobky z něho na celodenním jídelníčku. Z mléčných produktů se jedlo hodně tvarohu a smetany, podmáslí, syrovátka, domácí syrečky a hlavně máslo, které bylo hlavním pokrmovým tukem. Kromě másla se k maštění a vaření používalo sádlo a lněný a konopný (semencový) olej.
Maso se jedlo nejprve jen v neděli, o svátcích a na svatbách, v pozdějších dobách i třikrát týdně. Nejčastěji se jedlo hovězí, které bylo dostupné během celého roku. O Velikonocích a o hodech se zabíjela kůzlata. Na podzim o císařských hodech se zabíjely ovce koupené od překupníků a na svatého Martina husy, které se chovaly na peří. V zimě se dělaly zabíjačky, a jedlo se hlavně vepřové. Kuřata se jídala málokdy, spíše se zabila slepice, která už přestala snášet. Slepice se chovaly hlavně pro vejce, která se prodala na trhu.
Sladilo se medem, téměř v každém domě chovali včely. Cukru se zpočátku užívalo jen málo, rozšířil se až později s pěstováním cukrové řepy. Cukr se prodával v homolích a tloukl se v hmoždíři.
Zeleninu pro běžnou denní spotřebu si hospodyně pěstovaly samy v malých zahrádkách za domem nebo v sadě.
Celoroční zeleninou bylo zelí, koncem léta a na podzim čerstvé, v zimě a z jara nakládané, kterého měli v každé domácnosti velkou bečku. Další zeleninou byla kapusta, brukev, petržel a mrkev, kterou děti jedly hodně syrovou. V létě se pěstoval a jedl hlávkový salát a okurky (oharke).
Ovoce se pěstovalo v sadech. Bývaly to vysoké staré stromy drobných druhů, s osobitými názvy plodů, určovaných podle chuti, barvy, tvaru nebo času, v němž zrály.
Mnoho ovoce se sušilo ve chlebové peci na proutěných palískách.
Hodně se pěstovaly a jedly vlašské ořechy.