Prší-li na svatého Jakuba v noci, bude úrodný rok.
Na Filipa a Jakuba, koníček si travičky naškubá.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
V tento den se na hanáckých vesnicích stavěly májky.
Byly to ozdobené listnaté i jehličnaté stromky, nejčastěji bříza, smrk nebo borovice, nebo jejich vršky, které se nazdobily a připevnily k otesaným kmenům nebo žerdím. Máje vysoké 20 až 40 metrů se stavěly na návsích. Dříve je stavěla svobodná mužská chasa.
Májky se zdobily věnci z chvojí, lahvemi vína, papírovými květinami, šátky a pentlemi.
Lidé věřili, že mají magickou moc ochránit celou vesnici před pohromami.
Magické praktiky filipojakubského večera a noci sledovaly hlavně ochranu dobytka a chlévů a částečně i lidských obydlí a polí před zlými silami. Provádělo se vymetání pavučin a smetí, úklid haraburdí. Dveře se označovaly třemi křížky, kolem dveří a oken a do střech se zapichovaly zelené a pichlavé snítky, světnice i chlévy se vykuřovaly a kropily svěcenou vodou. Po západu slunce se na návsi a za humny práskalo bičem, hospodáři stříleli nad osetými poly a děti dělaly hluk, aby zahnali a odehnali všechny zlé síly.
Lidé prováděli rituální koupel v potoční vodě, která jim měla zaručit zdraví na celý rok.
Tradice filipojakubských ohňů (pálení čarodějnic)
Po západu slunce se za humny pálily ohně. Zapalovaly a vyhazovaly se do vzduchu ometená košťata, pochodně s nasmoleným koncem nebo hadrové uzly nasáté kolomazí a smolou.
Dnes se udržuje pálení čarodějnic jako zábava mládeže i dětí. Do hranic se upevňuje slaměná figura čarodějnice, která se symbolicky upálí.