Jídla z mouky a obilí
Moučná jídla byla na Hané ve veliké oblibě, protože se zde dařilo pěstování obilí a mouky bylo většinou dostatek. Základem jídelníčku byl žitný chléb, který nechyběl na stole u žádného jídla. Kromě chleba se z mouky připravovaly na slano i na sladko různé placky, kaše, nákypy, buchty, omáčky a polévky. Stejně jako kaše se pekly s mlékem kroupy, lámanka (krupky).
Chleba – byl základem jídelníčku, nechyběl na stole u žádného jídla. Pekl se v chlebové peci z žitné mouky. Bílý chléb býval vzácnou lahůdkou. Mouky se skladovaly v obrovských móčnicích (truhlách moučnicích), kde byly jednotlivé druhy odděleny přihrádkami. Moučnice stávaly na komorách, kromě žitné chlebové mouky, které bylo nejvíce, se tam skladovala i mouka černá, krupičková. Často se stávalo, že na jaře bylo chlebové mouky málo, tak se do ní při pečení chleba přidávaly různé náhražky, např. rozemletá vikev.
Kaše – velmi častým a oblíbeným jídlem hlavně k večeři byly kaše. Prosná pečená s mlékem nebo zasýpaná krupicí. Stejně jako kaše se pekly s mlékem kroupy, lámanka (krupky). Na jaře se dělala krupičná kaše s vejci a škvarky.
Režňáke – posolené a pokmínované placky z chlebového těsta, které pekly hospodyně dětem při pečení chleba.
Žetny – pečivo pšeničné z kynutého neslazeného těsta.
Bochte (buchty) – pekly se na pekáči nebo na plechu, nadívané švestkami, mákem, tvarohem, posypané posypkou
Mrkváke – buchty plněné strouhanou, podušenou a slazenou mrkví, nahoře s posypkou.
Zavíjáke – záviny plněné strouhanými jablky.
Vdolke – plněné tvarohem, nebo pomazané hruškovými nebo švestkovými povidly, a na podzim pokladené zralými rozpůlenými kadlátkami, posypané drtinkami, tj. posypkou nebo strouhaným perníkem.
Vdolečke – (slovanské) maličké vdolečky z máslového těsta, jako dnešní svatební
Makovníčke – makové buchty skládané do různých tvarů a krájené tak, aby mák bylo v pečivu vidět.
Velky makovnike – po upečení se zdobily prstky, ptáčky a kohoutky vykrájenými z máslového těsta.
Vařeny bochte -odtud posměšný název „vařbochta“ tlouštíčkům. Vařené se jim říkalo proto, že se na vymaštěný pekáč daly dvě až tři naběračky mléka, do něhož se vložily nakynuté buchty.
Bábovka – bábovky z kynutého těsta, někdy se plnily mákem neb švestkami.
Lity bochetke (beneše, báleše) – z řídkého těsta pečené v hliněném pekáči, v němž byly vytlačeny malé formičky různých vzorů: rohlíčky, srdíčka, bábovičky, ryby, raci a jiné.
Koblihe – koblihy smažené na sádle, povidla se dávala po usmažení do důlku nahoru.
Boží milostě – sváteční pochoutka z máslového těsta, která se smažila hlavně o masopustu.
Oplatke – velké, tenké oplatky z řídkého sladkého těsta se pekly na ohništi v peci v kleštích zvaných oplatnice, bývaly pochoutkou zvláště při muzikách.
Tříske – úzké pásky z řídkého sladkého těsta, které se lžičkou lily na plech, posypaly anýzem a upečené, ještě horké, stočily na vařečce jako tříska – hoblovačka.
Kraple – trubičky pečené nebo smažené z máslového překládaného těsta.
Jiné cukroví, které se neplnilo žádnou nádivkou, naučily se hospodyně péct později hlavně od
Šeške (vařené kynuté knedlíky) – zadělávané vodou z těsta bez tuku, prázdné nebo plněné švestkami, tvarohem, kadlátkami, sypaly se mákem nebo strouhaným perníkem a polévaly rozpuštěným máslem, nebo plněné škvarky. Šeške se vařily i z bramborového těsta.
Svatební koláč – byla to veliká kulatá a vysoká buchta z dobrého těsta, pro níž se někdy musel vybourat větší otvor do pece. Do upečené buchty se zapíchaly na různě dlouhých špejlích ptáčci, jeleni, kohouti a ozdoby planého těsta, které se nepekly, ale sušily. Bývalo jich několik set seskupeno do vysokého kuželovitého tvaru. Dále se koláč ozdobil zelenými ratolestmi a barevnými papírovými květy a mašličkami. Koláč se po svatbě rozkrájel a svatebčané se jím podělili i s ostatní výslužkou. Ptáčci a ozdoby se rozdali dětem a hostům.