Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Na svatého Martina, dobrá bude peřina.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Na svatého Martina, pláče husí rodina.
Na svatého Martínka, dobrá bude pečínka.
Po Martině – konec dřině.
Martinské led – bode vodó hneď.
Svatým Martinem končí Ostatky a začíná období zimního novoročí, které trvá zase až do dalších Ostatků. Skončilo se s polními pracemi a za dlouhých večerů se dralo peří a předlo. V tuto dobu připravovali dospělí dětem různou zábavu, při které byly děti chváleny nebo kárány a odměňovány.
Protože se v době před svatým Martinem musela zredukovat husí hejna, a připravit peří ke draní, bývala na Martina v každé domácnosti k obědu husa.
Svatomartinská sépka na Hané
Jedná se o prastarý zvyk, během kterého dostávali tehdejší „obecní zaměstnanci“ pastýř, hlásný, hotař (hlídač), kovář a učitel odměnu za celoroční práci ve formě obilí, které museli odevzdat, „sesypat“, sedláci z celé dědiny. Obilí, které zbylo, protože všichni nasypali vždycky víc, se prodalo, a za utržené peníze se pro celou dědinu vystrojila velká hostina, která za starých časů trvala i čtyři dny.