Smrt, se vynášela zpravidla na Pátou neděli postní – smrtnou a s Lítem se chodívalo na Šestou neděli postní – květnou, ale někde je vynášení smrti spojeno s přinášením líta a to buď na neděli smrtnou nebo na neděli květnou.
Je to prastarý obyčej, z dob předkřesťanských, který patřil mezi nejzávažnější jarní rituály. V dávné historii byl prováděn na vesnicích i ve městech a účastnili se ho všichni obyvatelé, dospělí i děti.
Loutka Smrti znázorňovala zimu, nemoci, smrt a všechno, co mohlo člověku škodit, proto musela být symbolicky zničena (utopena, upálena, udupána). Byla zhotovena z „mrtvých“věcí, ze slámy, prázdných makovic, vyfouknutých vajec, prázdých šnečích ulit.
Během doby se rituál proměnil na obřadní kolední obchůzku dětí, převážně děvčat.
Loutku Smrtku, často nazývanou Mařen (od Morana), vyrobila děvčata ze slaměného došku, který připevnila na dřevěný kříž a oblékla do starých nebo naopak pěkných dívčích šatů. Loutku děvčata ověsila na provázku navlečenámi vyfouklými vejci, prázdnými šnečími ulitami navlečenými a kousky hadříků a slámy. S loutkou pak děvčata obcházela celou dědinu a nakonec ji odnesla za dědinu, svlékla z šatů a vhodila do vody nebo zapálila. Někde na Hané vynášeli jako symbol smrti vydlabanou dýni s vykrojenýma očima, v níž hořela svíce, kterou nesli na plachtě.
Někde vyráběli a vynášeli i chlapci Smrťáka (Mařáka).
Líto, Lítečko, nebo také Májek, Májiček, byl obvykle malý zelený stromeček nebo jen jeho vršek, jedlička, borovička, smrček, břízka, podle toho, jaký byl v dané lokalitě dostupný, ale mohla to být i větev nebo bílá hůlka, na kterou se přivázaly zelené větvičky. Líto se nazdobilo papírovými nebo látkovými stuhami a květy, z nich vyrobenými, ale také obrázky a obarvenými vejci nebo panenkou vyrobenou z papíru nebo hadříků. Někde přinášela děvčata jedno Líto společně, ale někde mělo každé děvče svoje Líto.
Popěvky při vynášení Mařáka, Smrťáka:
Nesem, nesem Mařáka,
na oleji smažáka,
déte mu másla,
aby se mu hlava třásla.
Smrťáka nesem s velikym nosem,
do vody ho dáme,
nad ním zazpíváme.
Popěvky při vynášení Smrti a chození s Lítem:
Smrtná neděla,
kde ses nám poděla?
Ona se nám utopila,
aby děti nedávila.
Smrt, Smrt ukrutná,
kyselina nechutná,
kyselinu sníme
a Smrt utopíme.
Smrtná neděla, kde ses poděla?
Mezi dvěma horami,
sbírala sem jahody, vhodili mě do vody.
Smrtná neděla, kdes klíče poděla?
Dala sem je dala svatymu Jiří.
Svaté Jiří vstává, zemi odmykává,
aby rostla tráva.
Tráva zelená, fiala modrá,
fiala, růže kvésti nemůže.
Smrtná neděla, kdes tak dlóho byla,
u studynky, u rubinky ruce nohy myla.
Číms je utírala?
Šátečkem, kvítečkem, zeleným lístečkem.
Svaté Jiří, svaté Jan po věnečku veze nám.
Smrt nesem ze vsi,
nové léto do vsi,
buďte páni veselí
na tu Smrtnou neděli.
Smrt plave po vodě,
nové líto k nám ide,
s červenými vejci,
žlutými mazanci.
Jaké je to mazanec
bez koření, bez vajec?
Paní mámo krásná
déte lžičku másla,
panímámo z lóke,
déte misko móke.
Dala ste nám maličko,
přidéte nám vajíčko.
Esli nepřidáte,
šak to uhlídáte,
šecky hrnce vám poklučem,
co v polici máte.
Naše mili Líto,
cos nám přineslo?
Čeho dobryho?
Kvítí modryho.
Aby tráva rostla,
tráva zelená,
ruža červená.
Máj, Máj nosíme,
o vajíčka prosíme,
panímámo krásná ……
Nesem, nesem Smrtku
k zelenymu čtvrtku,
až tu Smrtku odnesem,
novy líto přinesem.