Starobylé obřadní obchůzky dívek v předvečer dne svaté Barbory 3. 12. Chodívalo 3 až 6 dívek, celé bíle oblečené nebo zahalené v bílém prostěradle, přes hlavu nosily bílý tenký závoj a na hlavě zelený věneček z krušpánku nebo barvínku s dlouhou barevnou pentlí, stejnou pentli měly přivázanou i v pase. Aby je nikdo nepoznal, potřely […]
Svatá Barbora (4. 12.) Číst dál »
„Od stavení ke stavení chodí několik bíle zahalených dívek- Každá má kolem pasu modrou nebo červenou pentli, přes obličej rozčesané vlasy, aby je nikdo nepoznal, na hlavě květinový věneček, někdy i korunku. V pravé ruce metlu, v levé uzlík nebo košík s dárky. Jedna z nich drží malý zvoneček. Hodným dětem dají dárky a nehodné
Vánoce by měly kvést bíle Číst dál »
Jídla z mouky a obilíMoučná jídla byla na Hané ve veliké oblibě, protože se zde dařilo pěstování obilí a mouky bylo většinou dostatek. Základem jídelníčku byl žitný chléb, který nechyběl na stole u žádného jídla. Kromě chleba se z mouky připravovaly na slano i na sladko různé placky, kaše, nákypy, buchty, omáčky a polévky. Stejně
Jídla z mouky a obilí Číst dál »
Ve všední dny se jedlo skromně.Základem jídelníčku byl žitný chléb, který nechyběl na stole u žádného jídla. Kromě chleba se z mouky připravovaly na slano i na sladko různé placky, kaše, nákypy, buchty, omáčky a polévky.Polévka se jedla nejen k obědu a k večeři, ale často i ke snídani. Dodnes se říká, že „polévka je
Jak vypadal hanácký jídelníček Číst dál »
Život na dědině byl mnohem skromnější než dnes.Vařívalo se to, co se na polích i v sadech vypěstovalo; kupovalo se jen málo. Ve všední dny se jedlo skromně. Jen o svátcích, svatbách a křtinách bývalo jídla hojnost.Na Hané byla vždy nejoblíbenější jídla moučná. Základem jídelníčku byl žitný chléb, který nechyběl na stole u žádného jídla.
Co se na Hané jedlo Číst dál »
Mikulášským obchůzkám nejen na Hané předcházelo „práskání na Mikuláša“. Chlapci týden před svátkem svatého Mikuláše do 5. prosince zrána a zvečera vycházeli za dědinu a práskali bičem nebo jen šňůrou, aby svatý prý někde „neovázl“ se svým vozem.Na Hané obcházel dědinu „Mikoláš“, oblečen za biskupa, v doprovodu anděla a čerta, někde i smrti. Kam nedošel,
Svatý Mikuláš (6. 12.) Číst dál »
Na svatého Ondřeje, ještě se zem ohřeje.Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho leží. Po Štědrém večeru byl tento den pro svobodné dívky druhým nejdůležitějším věštebním dnem v roce. Svatý Ondřej byl považován za ochránce zamilovaných, hlavně nevěst, proto v tento den praktikovala spolu děvčata různé věštby a hádání na milého.Pomocí různých předmětů, hlasů, zvuků, a
Svatý Ondřej (30. 11.) Číst dál »
Svatá Kateřina věší housle do komína.Na svatou Kateřinu, schováme se pod peřinu.Řekla Kačka Barce, nechme toho tance. Na svatou Kateřinu se konala poslední taneční zábava před adventním obdobím. Kateřinskou zábavu organizovaly ženy a děvčata. Říkávalo se: „Žádné ranty, na svatou Kateřinu ženy platí muzikanty.“V tento den musela stát všechna kola (kolovraty, mlýny, povozy apod.), nesmělo
Svatá Kateřina (25. 11.) Číst dál »
Svatý Martin přijíždí na bílém koni.Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.Na svatého Martina, dobrá bude peřina.Na svatého Martina kouřívá se z komína.Na svatého Martina, pláče husí rodina.Na svatého Martínka, dobrá bude pečínka.Po Martině – konec dřině.Martinské led – bode vodó hneď. Svatým Martinem končí Ostatky a začíná období zimního novoročí, které
Svatý Martin (11. 11.) Číst dál »
Prší-li na svatého Jakuba v noci, bude úrodný rok.Na Filipa a Jakuba, koníček si travičky naškubá.Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek. V tento den se na hanáckých vesnicích stavěly májky.Byly to ozdobené listnaté i jehličnaté stromky, nejčastěji bříza, smrk nebo borovice, nebo jejich vršky, které se nazdobily a připevnily k otesaným kmenům nebo žerdím.
Filipojakubská noc (předvečer 1. máje) Číst dál »
