Zvyky

Hrkání a honění Jidáše

Hrkání a honění Jidáše Předvelikonoční obchůzka chlapců s dřevěnými klapači, tragači a řehtačkami, která se dodnes na Hané v některých dědinách provádí.Celou obchůzku má na starost velitel, kterého si chlapci zvolili, většinou to byl nejstarší z chlapců.Chlapci se sejdou na předem určeném místě a seřazeni v průvodu obchází celou dědinu v 6 hodin ráno, v […]

Hrkání a honění Jidáše Číst dál »

Sv. Řehoř (po staletí 12. 3., nedávno přesunut na 3. 9.)

Na svatého Řehoře,led pluje od moře,přiletěly vlaštovičky přes moře,žaba hubu otevřea lenoch sedlák, který neoře. Sv. Řehoř byl ochráncem žáků, proto v tento den slavili školáci i učitelé, neučili se, ale chodili po koledě a šířili podporu vzdělání a nábor nových žáků – Chození s Řehořem byl obyčej, který se slavil v celé západní Evropě,

Sv. Řehoř (po staletí 12. 3., nedávno přesunut na 3. 9.) Číst dál »

Masopust, Ostatky

Období od Tří králů po Popeleční středu, byl časem svateb, tanečních zábav a zabíjaček.Nejveselejší bývaly poslední dny: Tučný čtvrtek, Masopustní neděle, pondělí a úterý, v těchto dnech se konala většina zábav, hostin, smažily se koblihy a prováděly se obchůzky a průvody v maskách. Hanácké ostatkové právoPrávo byl meč nebo šavle nazdobená šátky, věnečky a pentlemi,

Masopust, Ostatky Číst dál »

Sv. Matěj (24. 2.)

Na Matěja kalužke, bodó jabka e hroške. „Volání na svatého Matěje“ – dětský rituál, kterým děti vyjadřovaly touhu po létu a bohaté úrodě ovoce.Děti pronášely jednoduché verše a rytmicky ťukali klacíky do kmenů stromů nebo je obcházely nebo s nimi třásly.Na sv. Matěje časně ráno, před východem slunce chlapci i děvčata vyběhnou přímo z postele

Sv. Matěj (24. 2.) Číst dál »

Sv. Dorota (6. 2.)

Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.Svatá Dorota stromy sněhem ometá. Legenda o svaté Dorotě byla ve středověku velmi rozšířena po celé Evropě. Z této legendy o křesťanské mučednici vzniklo mnoho divadelních i lidových her, které byly velmi oblíbeny.Na Hané byla tato hra oblíbeným zvykem ještě v letech 1880 – 1900.Původní vážnou hru dospělích převzali

Sv. Dorota (6. 2.) Číst dál »

Sv. Blažej (3. 2.)

V tento den se ve městech i na vesnicích konaly „žákovské koledy“ – veselé a bujaré obchůzky žáků, studentů a učitelů (kantorů), kteří obcházeli dům od domu. Za jejich statečné řečnění a veselý zpěv dostávali jídlo i peníze na přilepšenou. Na vesnicích se vykoledované jídlo a peníze dávali učitelům, kteří mívali velmi nízkou mzdu.Na Hané

Sv. Blažej (3. 2.) Číst dál »

Hromnice (2. 2.)

Na Hromnice o hodinu více. (dny se prodlužují)Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc. V tento den se v kostele světily svíce – „hromničky“, které lidé pro svou ochranu před blesky zapalovali při bouřce. Věřili, že její záře ochrání jejich stavení před zásahem blesku, který

Hromnice (2. 2.) Číst dál »

Nový rok (1. 1.)

Na Nové rok o slepiči krok,na Tři krále o krok dále,na Hromnice o hodinu více. Nový rok ani Silvestr, konec starého roku se na Hané okázale neslavil. Jen sousedé si mezi sebou přáli. Byli rádi, že se nového roku dočkali. Někde chodívaly děti po rodině a k sousedům přát „s buchtou“, bábovkou s rozinkami a

Nový rok (1. 1.) Číst dál »

Hanácké rok

Níže uvedené texty se vztahují k představě o tom, jak mohly vypadat takové přástky, zabývají se také ostatkovými tradicemi, dožínky a hanáckými svatebními zvyky. Zdroj: Soukromý archiv Bronislavy Millé Zdroj: Soukromý archiv Vojtěcha Klučky (Hanácký svatební koláč) Zdroj: Soukromý archiv Vojtěcha Klučky (Čepení nevěsty)

Hanácké rok Číst dál »

Přejít nahoru